Zootechnik JIŘÍ PTÁČEK

Každý chovatel, který si v píseckém hřebčinci objednává připuštění nebo inseminaci své klisny, komunikuje obvykle se zootechnikem. Od roku 2013 zastává tuto pozici Ing. Jiří Ptáček, který do podniku nastoupil už před čtyřiceti lety, nejprve jako jezdec a ošetřovatel, později jako vedoucí výcvikových stájí a po dokončení vysokoškolského studia se stal zootechnikem.

Jedním z hlavních úkolů zootechnika v hřebčinci je zajišťovat připouštění hřebců. Jaké jsou dnes metody?

Zajišťujeme dvě formy, přirozenou plemenitbu a inseminaci čerstvým spermatem, která už dnes převažuje. Je to nejdůležitější složka mojí práce a zaměstnává mě prakticky po celý rok. Už na podzim sestavujeme s kolegy kolekci hřebců pro příští rok, kde jsou rozděleni na inseminaci a přirozenou plemenitbu. Snažíme se, aby nabídka pokryla zájmy chovatelů z hlediska genetiky, výkonnosti koní a zastoupení plemen, včetně těch máločetných. Dá se říct, že se už během předchozí sezóny poohlížíme po nových hřebcích, kteří by tady mohli v příštím roce působit. Kromě našich vlastních hřebců si další kupujeme nebo zapůjčujeme na základě jednání s chovateli a chovatelskými svazy, kteří nám hřebce doporučují. Od roku 1992 také spolupracujeme se stájí Nijhof v Holandsku, kde si některé koně zapůjčujeme.

Kdy se připouštějí klisny?

Připouštěcí sezóna začíná v únoru a končí v červenci. Klisna je polyestrické zvíře, takže má několik říjí za sezónu. Aktivita hormonů ovlivňující reprodukci závisí na délce světelného dne. Okamžik připuštění se může odvíjet také od porodu klisen. Vhodné je připouštět klisny již krátce po porodu, cca 10 den, kdy je zabřezávání nejúspěšnější.

Jak sezóna probíhá?

Vybraní hřebci, kteří nepochází z našeho hospodářství, tady musí stát už třicet dnů před začátkem sezóny a projít karanténou. Začátkem února se všichni hřebci otestují, abychom měli jistotu, že jsou zdraví. Vyšetřují se na infekční anémii, CEM a odebírá se také ejakulát na nativní sperma. Ve spolupráci s docentem Jiřím Šichtařem prověřujeme vybranou kolekci hřebců pro tuto sezónu, jestli sperma odpovídá předepsaným normám. Chovatelé mají k dispozici katalog hřebců a na začátku března pořádáme také přehlídky, kdy je možné hřebce vidět na vlastní oči. Odběrové dny jsou pondělí, středa a pátek. Chovatelé si ráno udělají objednávku, my odebereme v inseminační stanici sperma hřebce a pak mají chovatelé možnost osobního převzetí nebo zaslání dávky kurýrní službou. V případě přirozené plemenitby si k nám chovatel klisnu přiveze jednorázově nebo se připuštění opakuje v průběhu říje několikrát. Dodnes také přetrvává systém stanic přirozené plemenitby po celé republice, kde jsou na základě mandátní smlouvy ustájeni hřebci převážně chladnokrevných plemen a slouží pro potřeby převážně místních chovatelů. Všechny stanice musím během roku navštívit a zkontrolovat.

Obnáší Vaše práce hodně papírování?

Bohužel ano. Při připuštění se uzavírá dohoda a chovatel platí základní poplatek. Po skončení sezóny následuje vyhodnocování výsledků březosti, které nám zasílají chovatelé, fakturace doplatků, vystavování připouštěcích lístků. Podle statistiky se úspěšnost zabřezávání pohybuje mezi 60 až 70 %. Pokud se klisně nedaří zabřeznout, snažíme se společně s chovatelem hledat a řešit příčiny, kterých může být dlouhá řada. Mám také na starosti veškerou evidenci koní, komunikaci s příslušnými svazy chovatelů koní a vedení agendy dotačních titulů ministerstva zemědělství v souvislosti s chovem koní.

Jak se vlastně eviduje nově narozené hříbě?

Březost trvá jedenáct měsíců. Když se hříbě narodí, má od nás chovatel doklad, že připustil našeho hřebce a hříbě je tak plemenného původu, což se ještě ověřuje genetickým vyšetřením vzorku z hřívy hříběte. Posoudí se DNA obou rodičů a laboratoř potvrdí, že původ hříběte souhlasí. Inspektor chovu pak hříbě načipuje, což dnes převážně nahrazuje výžehy na kůži. Doklady se pak odešlou na ústřední evidenci a chovatel získá pro hříbě průkaz totožnosti.

Jak fungují hříbárny v Novém Dvoře a v Humňanech?

Hříbárna v Novém dvoře byla založena už v roce 1878 a v současnosti tam chováme přibližně padesát teplokrevných hřebečků ve věku od šesti měsíců do dvou a půl roku. Hříbárna v Humňanech nám byla přidělena po druhé světové válce a slouží k odchovu chladnokrevných hřebečků. Každý rok na podzim dostáváme od chovatelů nabídky na odkup půlročních hříbat a vybíráme si z nich podle původu, růstových parametrů a exteriéru, tedy tělesné stavby. Většinou vykupujeme hříbata po našich plemenících. Hříbárna je testační odchovnou, kde během 2,5 roku sledujeme vývin hříběte. I soukromí chovatelé si mohou do hříbárny umístit svá hříbata na odchov. Dvakrát do roka se koná třídění hříbat, kterých se jako hodnotitelé účastní zástupci jednotlivých plemenných knih. Posuzuje se přitom růst hříběte, jeho exteriér, pohybové a skokové vlastnosti. Na základě předvýběru hřebců jsou vybraní jedinci dále testováni a po úspěšném složení předepsaných zkoušek a parametrů jsou zařazeni do plemenitby. Pro chovatele je zajímavé sledovat vývoj hříběte i z hlediska ověření, jak funguje spojení konkrétního plemeníka a klisny.

Jaký je život hříbat na hříbárně?

Mají tam organizovaný život ve stádu. Jsou ustájeni ve volných stájích, ale jejich denní režim zahrnuje uvazování, krmení, čištění až po vypuštění na pastvu. Od dubna do října jsou na pastvinách, v zimě v pevných výbězích. Očkují se, pravidelně se kontroluje jejich zdravotní stav a dělají se jim korektury kopyt. S hříbaty se intenzivně pracuje, sahá se na ně a mají co nejvíce kontaktu s člověkem. To později hodně usnadní jejich výcvik.

Co máte na své práci rád?

Práce s koňmi mě naplňuje celý život, ať už to bylo při výcviku koní až po nynější funkci zootechnika, kde můžu využít zkušenosti a poznatky ze své předešlé práce.

 

---