V hřebčinci se konalo školení předvaděčů a hodnotitelů

Zemský hřebčinec Písek ve spolupráci se spolkem Český teplokrevník hostil ve dnech 9. – 10. listopadu 2024 Školení předvaděčů, postupu předvedení koně při skoku ve volnosti, přípravy koně na předvedení a druhý den hodnocení mechaniky pohybu a techniky skoku ve volnosti.

DEN PRVÝ

Školitelem byl pan Uwe Hannover, který se mnoho let věnuje přípravě hřebců na předvýběry, byl vyhlášen nejlepším předvaděčem na předvýběru ve Verdenu a Redefinu v roce 2024 a na oldenburském předvýběru v roce 2023. V roce 2023 připravil vítěze mecklenburského předvýběru a prémiovaného hřebce na oldenburském předvýběru, sám sportoval do úrovně těžkého skákání, vyučil se v hřebčíně ve Schlickau, dále působil 15 let v hřebčíně Sprehe a v současné době působí v rodinné stáji, kde odchoval vítěze světových pohárů a vítěze poháru národů.

Sobotní školení začalo krátkým představením, po kterém následovala praktická ukázka předvádění koní. Adepti se rozdělili do několika skupin, každé skupině byl přidělen jeden hřebec a všichni si vyzkoušeli všechny role. Na jedné straně být vodičem, ale i tím, kdo koně doprovází a předvádějícímu pomáhá. Školitel několikrát zopakoval nejdůležitější myšlenku, že je vždy v dané chvíli nutné předvést koně co nejlépe. Již na začátku by měl být předvaděč schopen vyhodnotit například nedostatky v exteriéru (například pokud má kůň kratší přední nohy, nikdy jej na desce nenechat lehnout na předek, snažit se pohybem vlastního těla koně napřímit).

ŠKOLITEL SÁM NĚKOLIKRÁT PRAKTICKY PŘEDVEDL, JAK BY SI POSTUP PŘEDSTAVOVAL

Hlavní myšlenka, tedy předvedení zvířete v co nejlepším světle, potlačení nedostatků a vyzdvihnutí předností se týká už samotné přípravy před danou akcí, kdy je samozřejmostí koně kvalitně ostříhat, zaplést, důležitá jsou samozřejmě čistá, namazaná a korektně upravená kopyta. Kůň musí být správně nauzděn přiměřeně dlouhým udidlem, ideálně klasickou uzdečkou s anglickým nánosníkem. Při předvádění je, co do výstroje také důležité, aby byly otěže vždy rozepnuté. Zvlášť při předvádění hřebců, pro které je občasné stavění se na zadní typické, se pak nestane, že si do nich kůň hodí přední nohu. Otěže drží předvaděč vždy v ruce, nesmí viset dolů.

Velmi důležitá je i funkce správného vedení, kůň musí kráčet rovně, nevrávorat, předvádějící by měl neustále sledovat jedním okem, co kůň dělá. Další je funkce člověka, který vodiče koně doprovází s bičem. Kromě dbání na vlastní bezpečnost, která je v tomto případě samozřejmostí, je vždy nutné, aby předvádějící nemusel koně táhnout.

Ten musí kráčet živě vpřed, vodič by měl být vždy mezi plecí a krkem koně. Pomocník s bičem musí při otáčení koně vždy pohotově změnit stranu, na které stojí. V žádném případě nesmí koně rušit nebo děsit. Samostatnou kapitolou je ústroj předvádějcího a jeho pomocníka. Předvádějící bývá tradičně oblečen do světlých sportovních kalhot a sportovní obuvi, tmavé polokošile nebo bundy do pasu. Při předvádění je doporučené, v případě mnoha zahraničních akcí již povinné, aby měl předvádějící jezdeckou helmu. Bezpečnosti není nikdy dost a na hrdinství v případě vodění mladých koní není místo. Doporučují se i rukavice bílé nebo tmavé barvy. Již u předvádění na desce upozorňoval Uwe i na správné používání a držení biče. Po předvádění na tvrdém podkladě se celá skupina účastníků přesunula do haly a společně se školitelem připravila skokovou řadu. Ta začínala umístěním kavalety 6 metrů od krátké stěny, pokračovala malým oxerem na 6,50 až 6,80m a oxerem. Vzdálenosti k oxeru doporučil 7,50 – 7,80m. Uwe opět upozornil na to, jak důležité je koně sledovat a sbírat zkušenosti s jejich chováním. Zkušený předvaděč dokáže i malým posunutím bariéry koni pomoci se zbrzdit a koncentrovat se na překonání skoku.

KAŽDÝ Z ÚČASTNÍKŮ SI VYZKOUŠEL ROLI VODIČE I ASISTENTA S BIČEM

Předvedení ve volnosti však začíná již samotným příchodem koně do haly. Předvádějící by měl koně přivést před komisi, postavit do postoje a představit. Ukázat koni skokovou řadu a pak s ním naklusat na diagonále. Poté koně vypustit k předvedení na osmičce. Výhodou předvedení volného pohybu na osmičce je lepší kontrola nad koněm, na rozdíl od pohybu po celé hale, kdy mnohdy není možné jeho chody správně posoudit. Na osmičce je sice potřeba větší počet lidí, ale koně se většinou velmi rychle naučí reagovat na vodiče, nejsou bez kontroly a také lze dobře posoudit jejich rovnováhu ve cvalu a při přeskocích.

Nejdůležitější částí předvedení mladých koní je již zmiňovaný skok ve volnosti. Pro mladé hřebce se většinou na předvýběru jedná o vůbec první veřejné vystoupení. Proto se snadno přestanou koncentrovat na výkon. Předvaděči musí být citliví i přesvědčiví. Uwe po každém předvedení trval na tom, aby byl kůň zastaven a aspoň částečně se jej podařilo zklidnit a připravit na následný výkon. Mladí koně se díky chybě mohou velmi snadno odradit. Proto je skutečně velmi důležité mít k předvedení dostatek zkušeného a proškoleného personálu. Nejzkušenější předvaděč je vždy u oxeru a na začátku řady, kde je kůň vždy zastaven před následným vpuštěním do řady. Další velmi důležitou věcí je spolupráce jednotlivých lidí. Každý předvaděč musí vždy jen posunout koně z místa svého působení dalšímu kolegovi. Pak už za něj přebírá odpovědnost ten následující. Nesmí se jeden druhému plést. Věcí, kterou Uwe označil za velký nešvar je neustálé mlaskání všech přítomných. Koně by měli mít možnost zpozornit hlasovou pomůckou pouze ti ve skokové řadě u prvního a druhého skoku.

DEN DRUHÝ

Druhý den se účastníci sešli při hodnocení zvířat. Tedy pohybu a skoku ve volnosti. Na začátku byla použita videa 4letých koní, kteří se představili při Finále KMK. Hodnocení probíhalo v kroku, v klusu a ve cvalu. Uwe kladl zejména velký důraz na pravidelnost pohybu a upozornil na logickou souvislost exteriéru koně s jeho pohybem. Čím jsou proporce koně optimálnější, tím bývají kvalitnější i jeho chody. Ve všech chodech by měly být kroky stejné a rovnoměrné, s váhou rovnoměrně rozprostřenou na všechny nohy. Neměl by být znát nerovnoměrný krok. Každá noha by měla být posouvána dopředu na rovné čáře. Rovnost můžeme posoudit tak, že kopyto směřuje dopředu. Končetina se pohybuje rovnoměrně k tělu, a noha dopadá na zem ploše.

Krok by měl být v pravidelném, čistě ohraničeném čtyřdobém taktu, ve kterém zároveň musí být dodrženy pravidelné intervaly mezi každým úderem. Pravidelnost spolu s úplným uvolněním musí být dodržena po celou dobu práce v kroku.

Klus je dvoudobý chod se střídáním diagonálních nohou a má ukázat uvolněné, aktivní a pravidelné kroky. Kvalita klusu se hodnotí podle celkového dojmu, tj. pravidelnosti a pružnosti kroků, kadence a kmihu ve shromáždění i prodloužení. Je výsledkem pružnosti hřbetu, dobře angažované zádě a schopnosti zachovat stejný rytmus a přirozenou rovnováhu v každém ruchu klusu.

Cval je třídobý chod, ideálně vždy s lehkými, kadencovanými a pravidelnými skoky, má být pohybem bez váhání. Kvalita cvalu se hodnotí podle celkového dojmu, tj. pravidelnosti a lehkosti chodu, „uphill“ tendence (tedy pohybu do kopce), kadence, vycházející z přijetí udidla s uvolněným týlem a angažovanosti zádě s aktivní činností hlezen. Dále také podle schopnosti zůstat ve stejném rytmu a přirozené rovnováze i po přechodu z jednoho cvalu do druhého. Kůň zůstává na rovných čarách vždy rovný a v obloucích správně ohnutý.

Po hodnocení pohybu shlédli adepti videa mladých hřebců ze skokové řady z předvýběrů. Zde Uwe zejména upozornil, že se posuzuje průběh celé řady, ne jen posledního skoku. Hodnotí se přehled, který kůň při překovávání řady má, musí skákat uvolněně, musí používat celé tělo. Přední končetiny musí být nad skokem stejnoměrně ohýbány, zadní končetiny musí kůň otvírat a nikoli strkat pod sebe. Celkový dojem musí působit spokojeně a uvolněně. Vždy by měl být lépe hodnocen kůň, který se během skákání zlepšuje a ne naopak.

Závěrem Uwe upozornil, že kůň by měl vždy ze skákání ve volnosti odcházet s pozitivní zkušeností a až ve chvíli, kdy je do určité míry relaxovaný.

Celé dvoudenní školení bylo pro adepty, ale i stávající předvaděče a hodnotitele jistě přínosem a bude jen dobře, když se je podaří zorganizovat častěji.

Za ZH Písek Ing. Hana Stránská Ph.D.