Veterinář JIŘÍ KOTEK

K týmu zaměstnanců Zemského hřebčince v Písku neodmyslitelně patří i veterinář. Jiří Kotek tady pracuje už více než 20 let. Od mládí měl rád hospodářská zvířata, a tak se rozhodl pro Veterinární fakultu v Brně, kterou absolvoval v roce 1987. Nejdřív pracoval ve státní veterinární správě, později si otevřel vlastní veterinární praxi.

Proč jste se rozhodl stát veterinářem?

Od malička jsem měl rád zvířata a nejvíc mě to táhlo k těm hospodářským. Děda byl truhlář a měl jen záhumenkovou krávu, koně si půjčoval z družstva. Tam jsem se poprvé dostal ke koním a od 12 let jsem už jezdil v oddíle při Střední zemědělské škole v Písku. Po studiu veterinárního lékařství jsem nastoupil do Okresního veterinárního zařízení. I na vojně jsem mohl pracovat jako vojenský veterinář, měl jsem na starosti psy, ovce, prasata i hygienickou kontrolu proviantních skladů.

Co zahrnuje práce veterináře v hřebčinci?

Jsou to jednak preventivní odběry a vakcinace, vyšetření hřebců a klisen před připuštěním, porody a kontroly hříbat, kastrace a léčení nejrůznějších nemocí. Zajišťuji také veterinární službu při závodech.

Proti čemu se koně očkují?

Koně očkujeme podle očkovacího schématu, především proti chřipce a tetanu. Hříbata se také očkují proti trichofytoze, což je kožní plíseň. Každý kůň má svůj průkaz, kam se všechna očkování zapisují.

Jaká vyšetření se dělají preventivně?

Plemenná zvířata, která chceme někam přesouvat, připouštět nebo s nimi závodit, musí být vyšetřená na určité nemoci. Jedná se především o infekční anémii a u hřebců se dělají také výtěry na infekční metritidu klisen a virovou arteritidu. Plemenní hřebci se vyšetřují několik týdnů před začátkem připouštěcí sezony, u inseminace i během ní.

Jak je to s kastrací hřebců?

Kastrace se provádí u hřebců, kteří nebyli vybráni do chovu a jsou určeni na ježdění a do sportu. Koně se kastrovali od nepaměti, u vojska i v zemědělství, protože práce s hřebcem je velmi náročná. Hřebec je neklidný a nepozorný, neustále sleduje své okolí, chce připouštět klisny a může napadat jiné koně. V přírodě to funguje tak, že ve stádu připouští jen jeden hřebec. Ostatní hřebci nemají šanci se dostat ke klisnám a dochází k jakési psychické kastraci, takže se jako hřebci vůbec neprojevují. Po úhynu vůdčího hřebce propuknou boje o jeho pozici a vše se opakuje. Dnešní postupy kastrace i nástroje se tolik neliší od minulosti, dnes se ale používá narkóza a kůň nic necítí. Během dvou týdnů je všechno zahojené.

Jaká je role veterináře při připouštění?

Všechna zvířata musí být před připouštěcí sezónou vyšetřena. U přirozené plemenitby není veterinář v podstatě potřeba. Hřebčáci, tedy lidé z hřebčince, jsou zkušení a připouští společně s majitelem. Řešíme jenom problémy, například pokud se klisna neříjí. Říje může trvat jen tři dny nebo i tři neděle, a cyklus se několikrát během sezóny opakuje. Zkušení chovatelé říji většinou poznají. Klisny například častěji močí, přizvedávají ocas, objevuje se sliznice, celkově jsou hodnější a přítulnější. Před inseminací provádíme gynekologické vyšetření klisny pomocí ultrazvuku, abychom našli optimální fázi říje. Pokud je všechno v pořádku, aplikujeme zchlazenou inseminační dávku pipetou do děložního krčku. Za dva týdny už se dá vyšetřením zjistit březost. Obvykle je říje delší a inseminaci můžeme opakovat. Často se klisny připouští už 5. až 7. den po porodu, kdy je velká šance na zabřeznutí. Pokud je klisna zdravá, může mít teoreticky hříbě i každý rok, od 4 do cca 20 let věku. Dispozice pro plodnost jsou dědičné a některé klisny špatně zabřezávají. Veterinář přitom může trochu pomáhat, ale zázraky neumíme. Rozhoduje příroda a k ní musíme mít pokoru. Při každém léčení těla jenom pomáháme přírodním hojícím procesům.

Jak probíhají porody hříbat?

K porodům mě volají jen pokud jsou nějaké komplikace. Postup porodu je stejný, jako u všech savců. Při první fázi otevírací se otevře děložní krček a při druhé fázi vypuzovací, která je krátká, si klisna lehne a vytlačí hříbě ven. Existují různé polohy hříběte. Nejčastější fyziologická poloha je hřbetem nahoru, kdy jde hříbě ven buď hlavou a předníma nohama nebo naopak zadníma nohama. Pokud je poloha komplikovanější, přichází na řadu veterinář a jeho ruce, kdy je třeba sáhnout dovnitř a pokusit se hříběti pomoct ven. Hlavní roli přitom hraje čas, protože hříbě dlouho nevydrží. To byl možná jeden z prvních důvodů, proč v minulosti vůbec řemeslo veterináře vzniklo.

Jakou péči potřebuje hříbě po narození?

Veterinář většinou kontroluje všechna hříbata do 24 hodin po porodu a dává jim ochranné sérum. Po porodu se hříbě postaví a do dvou až tří hodin by se mělo poprvé napít mateřského mléka. Jedině tak z něj získá protilátky pro svou imunitu v době, kdy má ještě prostupná střeva a protilátky se díky tomu dostanou do krevního řečiště. Později už to není možné a protilátky odejdou střevem ven. Je to stejné jako u všech savců. Čerstvě narozené hříbě váží kolem 70 kilogramů, liší se to podle plemene. Do půl roku věku pije hříbě mateřské mléko a už od druhého měsíce se začíná přikrmovat. Chtěl bych vyzdvihnout práci našich kolegů na hříbárnách, kteří jsou odborníci ve svém oboru a dávají do toho velké úsilí.

Jaké jsou nejběžnější nemoci koní?

Nejčastější a velmi obávaná je kolika. Příčinou může být překrmení a nedostatek pohybu. Vyšší riziko také bývá před bouřkou. Koně mají dost složité uložení zažívacího traktu, při zvýšené motorice střev může lehce dojít k zauzlení. Kůň má bolení, lehá si, vstává, je třeba s ním co nejvíc chodit, podat mu léky, v nejhorším dojde na operaci. Častá jsou také onemocnění pohybového aparátu, plic, úrazy, metabolické problémy svalů. Hlavními faktory jsou pohyb a krmení.

Jak se koně vyšetřují při koupi?

Záleží na dohodě mezi majitelem a kupujícím. Většinou koně prohlédneme, poslechneme, vyšetříme ho v pohybu, případně se dělají rentgeny končetin a endoskopie dýchacích cest.

Jaké jsou obvyklé nemoci stáří?

Rozhoduje genetika a také prostředí, péče a způsob, jak kůň prožil svůj život. Roli hraje i způsob tréninku. Tréninkem můžeme zdraví koně ušetřit nebo zhoršit. Na to existují propracované metody. Obvyklý věk je 27 až 30 let i víc. Někteří koně jsou zdraví a sejdou jen stářím. Časté je opotřebení zubů, takže koně nemůžou pořádně kousat a krmení se jim musí podávat rozmixované a máčené.

Co Vás baví na práci veterináře?

Mám rád zvířata a rád jim pomáhám. Baví mě práce se zvířaty a dění okolo nich. Po práci si taky rád zajezdím na koni.

---