erb
Drobečková navigace

Úvod > O hřebčinci > Odchov hříbat

Odchov hříbat

Hříbárna Nový Dvůr

Historie

Státní hříbárna Nový Dvůr byla za účelem odchovu hřebečků ze zemského chovu zřízena rakousko-uherskou monarchií jako jedna z prvních již v roce 1878. Důvodem bylo rozdělení rakouské říše v roce 1867 na víceméně autonomní část rakouskou (předlitavskou) a uherskou (zalitavskou), takže hřebčince korunní země české již měly téměř zcela omezenou možnost získávání plemenných hřebců z maďarských státních hřebčínů a hřebčíny Radovec a Piber nebyly schopny zajistit potřebný počet vhodných plemeníků pro zemský chov a nákup hřebců v cizině byl velmi nákladný. Hřebčinecká zpráva zde zahájila provoz 1.10.1878 a prvý ročník hřebečků byl zahájen v roce 1879. Odchovné podmínky v zemském chovu totiž doposud nebyly utěšené a proto racionální stádový, pastevní odchov se jevil naprosto nutným. Rytmistr Gassebner ve své zprávě z roku 1892 hodnotí hříbárnu Nový Dvůr jako zdařilý objekt působící velmi dobrým dojmem. Již v roce 1882 se zúčastnila tato nedávno založená státní hříbárna velké výstavy ve Vídni, kde získala první ocenění. Hřebečkové zde byli označováni výžehem N P (Neuhof Písek) a bylo jim přezdíváno „novodvoráci“. Hřebečky nakupoval osobně již zmiňovaný plk. Schwarzl, který kladl důraz na mohutnost jejich matek, aby kalibr těchto budoucích teplokrevných plemeníků čelil vymáhanému silnému nástupu koní chladnokrevných. Celkové podmínky se ukázaly být pro zdárný odchov hřebečků velmi příhodné. Svědčí to tak mimochodem o vysoké fundovanosti tehdejších odborných úředníků, kteří neomylně vybrali tuto lokalitu údajně po zhlédnutí a přezkoumání asi stovky různých potenciálních umístění. V letech 1903 - 1907 byli na novodvorských pastvinách odchovávány skupiny hřebečků ze státních hřebčínů Rakouska – Uherska a bylo jednoznačně prokázáno, že jsou především v kostře mnohem lépe vyvinuti než jejich vrstevníci odchováváni v domovských hřebčínech. Činnost této hříbárny měla zdárné účinky pro zvelebovací proces chovu koní a má jej dodnes. Provoz hříbárny Nový Dvůr byl do roku 1918 spravován velitelstvím hřebčince Písku (rovněž personál hříbárny byl tehdy vojenský), poté byla od roku pravděpodobně 1925 pod vlastním vedením osamostatněna, aby následně po druhé světové válce byla roku 1948 zařazena pod správu píseckého hřebčince. Půdní, klimatické a další přírodní podmínky jsou zde velmi vhodné pro zdárný odchov hřebečků, jejich růst, vývin a sílu kostry. Za více než 130 – letou historii bylo ze zdejších odchovanců přes 2.750 zařazeno za zemské plemeníky. Historickou odbočkou může být zajímavost, že hříbárna Nový Dvůr zažila svůj velký den v úterý 3. září 1888. Tehdy poctil svojí osobní návštěvou (či snad inspekcí) zdejší zařízení osobně císař a král František Josef I. Hřebčinec ve Švantlově Dvoře nebyl zrovna v nejlepším stavu a tak objekt v Novém Dvoře byl jistě mnohem vzhlednější. Císař, který by nejen dobrým jezdcem, ale i znalcem chovu koní si přes nepřízeň počasí nechal předvést všech 150 hřebečků a vyjádřil veliteli hřebčince rytmistru Ignatzi Kumpfovi nejvyšší spokojenost nad úrovní a stavem odchovávaných hřebečků (Nejvyšší spokojenost z úst panovníka znamenala zároveň udělení vysokého důstojnického vyznamenání Signum Laudis).

Současnost

V současné době hříbárna Nový dvůr pokračuje ve své původní (nikdy nepřerušené) činnosti a je dle šlechtitelských programů v chovu koní Testační odchovnou pro hřebečky plemen český teplokrevník, slovenský teplokrevník a kůň Kinských. Dále slouží při volné kapacitě k odchovu hřebečků soukromých chovatelů.

Hříbárna Humňany

Zvýšená potřeba zemských plemeníků po zdecimování 1. světovou válkou si vyžadovala zvětšení kapacit, a to i proto, že hříbárna Nový Dvůr (1878) byla nucena odchovávat po první světové válce i hřebečky chladnokrevné.
K trvalému zvětšení kapacit odchovny hřebečků došlo až po skončení 2. světové války, kdy byl v roce 1946 na základě dekretů o zabavení nacistického majetku získán objekt Humňany u Ražic. Zde byla v roce 1947 – 1948 dokončena velmi účelně zbudovaná dvoudílná hříbárna, která slouží svému účelu dodnes.

Kontakt: Ing. Jiří Ptáček, mobil: +420 737 274 803